Zároveň se nevyhnutelně blíží termíny pro podání dotací na příští rok. Podzim je pro finanční týmy neziskovek zatěžující. Jak k získání veřejných prostředků přistoupit z pohledu finančního manažera?

Rozpočet jako základ strategie

Hotový rozpočet je skvělý odrazový můstek. Ukáže vám, jak velký je rozdíl mezi plánovanými příjmy a výdaji a tedy i jakou částku musíte zajistit z externích zdrojů. Větší detail rozpočtu Vám ukáže příležitosti k novým žádostem. Následně lze hledat průřezové činnosti typu výchova/prevence/volnočasovky a k nim případné dotační tituly.  Proto je dobré si hned na začátku připravit grantový kalendář: přehled výzev, jejich termínů a podmínek. Díky tomu sladíte celoroční rozpočet s cíli a možnostmi, které se na trhu otvírají.

Rozpočet je dobré sestavit v několika variantách krizová/optimální/ideální. Oproti tomu fundraisingový plán je vhodné nastavit o něco výše, než jsou nezbytné potřeby. Rezerva vám pomůže přežít zpoždění plateb nebo nepřidělené granty.

Čtení výzvy očima ekonoma

Každá grantová žádost stojí a padá na tom, zda splňuje podmínky výzvy. Z finančního pohledu je klíčové zaměřit se na:

• způsobilost žadatele (právní forma, činnost, doba od založení)
• způsobilé náklady a limity (co lze hradit, co je zakázáno, maximální výše na mzdy, režii či investice),
• spolufinancování (kolik procent musíte pokrýt jinde a z jakých zdrojů),
• platební režim (zálohy, průběžné platby, nebo až zpětná refundace),
• formální požadavky (přílohy, šablony, přesná struktura rozpočtu).
  

Často právě opomenutí detailu vede k vyřazení žádosti ještě před hodnocením obsahu. Proto se vždy vyplatí nejen číst dokumentaci, ale také využít semináře pro žadatele nebo kontaktovat poskytovatele s dotazy.

Realistický rozpočet projektu

Rozpočet projektu by měl být především obhajitelný. Sestavujte ho zdola nahoru: nejdříve si naplánujte aktivity, a pak jim přiřaďte konkrétní náklady – lidi, čas, materiál, služby. Každá položka by měla mít logické zdůvodnění a oporu v aktivitě.

Vyvarujte se dvou častých chyb: nadhodnocení, kdy projekt působí předraženě a nedůvěryhodně, a naopak podhodnocení, kdy finance na realizaci reálně nestačí. Ověřujte ceny na trhu, ptejte se dodavatelů, porovnávejte s minulými projekty.

Spolufinancování

Mnoho programů vyžaduje vlastní vklad – například 10 nebo 20 % z celkových nákladů. Už při přípravě žádosti mějte jasno, odkud tyto peníze vezmete. Mohou to být tržby z vlastní činnosti, dary, jiný grant nebo rezervy. Podávání žádosti “s prázdnými rukama” může vést k razantnímu úbytku volných financí a ve finále může vést i k platební neschopnosti či porušení dotačních pravidel.

Chcete vědět, jak správně zapracovat režii, připravit cash flow plán a propojit rozpočet s účetnictvím? Celý praktický článek najdete uvnitř naší EDUkomunity v EDUklubu Finanční řízení, kde se můžete také zeptat Petra Hořejše na cokoliv ohledně financí a účetnictví vaší organizace.

Ve spolupráci s petrem Hořejšem jsme pro vás připravili také Akademii Krok za krokem k finanční stabilitě. Exkluzivní vzdělávací program pro neziskové organizace, které chtějí mít své finance pod kontrolou.

Závěr

Podávání žádostí o veřejné zdroje není jen administrativní zátěž. Je to komplexní disciplína, která rozhoduje o stabilitě organizace. Pokud čtete pozorně podmínky, sestavíte realistický rozpočet, zajistíte spolufinancování a myslíte i na cash flow, grant se stane motorem rozvoje a ne rizikem.