Gumi, zakladatel portálu Klubovna.net a dramaturg festivalu United Islands, si tím prošel. Z projektu, který stál jen na něm, vybudoval mezi jejich cílovou skupinou respektované médium s týmem, kde se nebojí pustit kormidlo. Jak se naučil delegovat a proč je podle něj občanská společnost o odvaze? Gumi byl hostem podcastu PLACÁK, kterého je EDUkomunita partnerem.

Když projekt přeroste svého zakladatele

Většina srdcařů začíná s pocitem, že všechno musí mít pod kontrolou. Gumi vzpomíná na začátky Klubovny, kdy se mu podařilo nechtěně vytvořit projekt, který byl až příliš spojený s jeho osobou.

V podcastu Gumi říká:

„Klubovna vznikla jako takovej můj záchvěv. První roky jsem v ní dělal úplně všechno sám, i věci, kterým jsem nerozuměl. Výsledkem bylo, že se tomu začalo přezdívat ‚Gumovna‘. Bylo tam otištěný jenom moje uvažování, můj vkus a moje chyby. Trvalo mi strašně dlouho, než jsem pochopil, že žádný člověk není Superman.“

Rada pro EDUkomunitu: Pokud váš projekt stojí a padá s vaším schválením každého e-mailu, nerostete. Naopak spíše brzdíte potenciál ostatních. Delegování není jen o úspoře času, je to o tom, že do projektu pustíte čerstvý vzduch a jiný pohled na věc.

Jak si poskládat tým, který vás doplní (a nenaštve)

Delegovat neznamená jen „hodit úkol na někoho jiného“. Je to o hledání lidí, kteří jsou v něčem lepší než vy nebo mají vlastnosti, které vám chybí.

Jak Gumi přemýšlí o týmu?

„Já jsem typický ideamaker, ale úplně mi chybí struktura. Proto jsou pro mě klíčoví lidé jako Janča nebo Míňa. Ony do mých vizí vnášejí řád, koordinaci a taky oponenturu. Baví mě ta pestrost a to, že nejsme homogenní skupina. Když skládáme nějaké výstupy, každý přináší jiný vkus. To dává výsledku mnohem větší hodnotu, než kdybych to dělal jen já podle sebe.“

Rada pro EDUkomunitu: Nehledejte své kopie. Hledejte lidi, kteří vás „rozčilují“ svou systematičností, pokud jste chaotici (a naopak). Dobrý lídr v neziskovce nehledá souhlas, ale doplnění svých slabých stránek.

Důvěra a „testování“ nových lidí

Pustit někoho k „vlastnímu dítěti“ (projektu) bolí. Jak poznat, komu můžete věřit?

Jaký je Gumiho přístup k výběru lidí?

„Nikoho moc netestuju papírově. Spíš mě zajímá, jak nad věcmi uvažuje. Dám mu konkrétní úkol a sleduju ten proces. Nehledám dokonalost, hledám autenticitu a ten element chybovosti. Dramaturgická odvaha pro mě znamená ‚nebejt připosranej‘ a nebát se, že se něco nepovede přesně podle plánu.“

Rada pro EDUkomunitu: Zkuste „princip pískoviště“. Dejte novému kolegovi nebo dobrovolníkovi malý, jasně ohraničený úkol a nechte ho, ať ho udělá po svém. Nesledujte mu prsty při práci (mikromanagement), ale dívejte se, s jakou energií a přístupem k tomu došel.

Občanská společnost není jen o grantech

Gumi studoval sociální práci a i když se jí přímo neživí, její principy do své práce v kultuře promítá. Občanskou společnost vnímá jako živý organismus.

Co pro něj znamená občanská společnost?

„Vnímám ji jako nezávislá společenství a komunity, které se dokážou samy vymoderovat. Je to ta schopnost pohlídat si důležité hodnoty. Pro mě je bizarní a bolestivý, když vidím, jak se v neziskovém sektoru škrtají peníze. Bez něj totiž stát nemůže správně fungovat. Proto se v Klubovně snažíme přirozeně propojovat s věcmi, jako je podpora Naděje Praha nebo otevírání témat feminismu v subkultuře.“

Rada pro EDUkomunitu: Vaše organizace není ostrov. Propojování témat (třeba hudby a sociální práce) je cesta, jak oslovit nové lidi a nebýt jen „další neziskovkou“. Autenticita přitahuje komunitu víc než suchá výroční zpráva.

Praktické kroky, které můžete zkusit hned:

• Identifikujte „úzké hrdlo“: Kterou věc ve své práci držíte jen vy, protože máte pocit, že ji nikdo jiný nezvládne? Zkuste ji tento týden poprvé delegovat a dejte tomu člověku plnou důvěru v řešení.
• Ptejte se na „Proč“, ne „Co“: Až budete hledat posilu, zkoumejte, co toho člověka na vašem tématu pálí. Technické věci (Excel, psaní zápisů) ho naučíte, vnitřní zápal ne.
• Obejměte chybu: Pokud se někomu z týmu něco nepovede, neřešte vinu, ale to, co se z toho projekt naučil. Jak říká Gumi, nebuďte „připosraní“ z toho, že věci nebudou dokonalé.

Závěrem: Jděte do toho „all in“

Gumiho příběh ukazuje, že největší odvaha manažera není v tom, zvládnout všechno sám, ale v tom, nechat projekt dýchat skrze ostatní. Když přestanete být Supermanem, zjistíte, že váš tým má mnohem víc síly, než jste si mysleli.

Chcete slyšet celý rozhovor s Gumim o tom, jak si udržet nadhled v intenzivním prostředí kultury a proč nehledá dokonalost? Pusťte si nový díl podcastu PLACÁK.